Na místě původní valdecké tvrze byl postaven zámek v soudobém
pozdně barokním slohu. Po rodu Vratislavů z Mitrovic se majitelem
liteňského panství stal rod Daubků, jehož potomci ho drželi ve
vlastnictví až do roku 2006, vyjma doby, kdy bylo panství v roce 1948
znárodněno a později vráceno v restituci.
V roce 1838 císař Ferdinand V. povýšil Liteň na městys. V březnu 1850 zámek Liteň koupil
Josef František Daubek, mezi roky 1882–1922 pak byl majitelem
velkostatku Liteň Josef Šebestián Daubek. V roce 1885 pak Liteň získala svůj znak, který byl v roce 2018 digitalizován.
K elektrifikaci obce došlo
roku 1925. Počátkem 20. let 20. století byla v Litni na popud rodiny
Daubků vybudována
železniční trať vedoucí ze Zadní Třebaně do Lochovic. V
této době byl také v Litni provozován pivovar a lihovar. Oba tyto
závody byly v 50. letech 20. století uzavřeny.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Zámek Liteň a Čechovna
V obci se nachází
barokní zámek se zámeckým parkem (veřejnosti nepřístupný), v němž se nachází
Čechovna,
která dostala název po otci básníka Svatopluka Čecha, Františku Čechovi, který byl v Litni správcem statku. Pobyt Svatopluka Čecha, kterému v
té době bylo šest let, připomíná pamětní deska, která byla na budově
slavnostně odhalena v roce 1925. Poté, co se Jiří Daubek v roce 1931
oženil s Jarmilou Novotnou, stala se Čechovna domovem této významné
české pěvkyně. Díky Festivalu Jarmily Novotné dnes barokní klenby
Čechovny opět rozeznívá hudba a zpěv. Více na
www.zamekliten.cz.
Kostel sv. Petra a Pavla
Další významnou památkou je barokně přestavěný
gotický kostel sv. Petra a Pavla. Traduje se, že kostel nechal v
Litni postavit Karel IV. ze zbylých kamenů po stavbě hradu Karlštejn.
Pravděpodobně byla v tomto místě dříve románská kaple či rotunda. V době
třicetileté války, v roce 1639 byl vypálen švédskými vojsky generála
Bannera (stejně jako bývalá fara, která stála v místech, kde je nyní
škola a restaurace). Po skončení třicetileté války (1648) byl v roce
1661 opravovván a v letech 1765-67 byl díky Zuzaně Vratislavce z
Mitrovice přestavěn do dnešní barokní podoby. V roce 1906 byla
přistavěna věž. Je chráněn jako kulturní památka ČR.
Muzeum Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha
Muzeum se nachází v budově bývalé fary, na které kaplanoval v letech 1875-76 český spisovatel Václav Beneš Třebízský
za faráře Františka Josefa Řezáče, vlasteneckého kněze a pedagoga,
působícího zde v letech 1865-79. Více na stránce
muzea.
Hrobka rodiny Daubků
Zajímavou kulturní památkou je novorenesanční pohřební kaple s hrobkou postavená v roce 1888 podle projektu architekta Antonína Wiehla. Nachází se v anglickém parku na pozemku v Nádražní ulici a byla postavena na uměle navýšeném terénu a vytváří tak dominantu okraje Litně v pohledu z východu a jihu. Kolem kaple byl vytvořen anglický park, jehož stromy kapli zejména ve vegetačním období kryjí. Kaple s hrobkou byla zapsána jako kulturní památka 3. května 1958.
Nad vchodem je nápis:
„HROBKA TATO VYSTAVENA
JEST LÉTA P. MDCCLXXXVII
ZA JOSEFA ŠEB.DAUBKA
PÁNA NA LITNI SKUHROVĚ
A VLENCÍCH
A CHOTI JEHO IRMY
RODEM WELSOVÉ
OD ARCHIT. ANT WIEHLA“.
Rodina Daubkova je znázorněna uvnitř kaple na fresce nad mramorovým oltářem, která zachycuje Pannu Marii Bolestnou, klečícího Josefa Františka Doubka s manželkou a klečícího stavebníka kaple Josefa Šebestiána Daubka s manželkou a dcerou.
Pod kaplí je hrobka, ve které jsou v 11 zdobených zinkových rakvích uloženy ostatky členů rodu Daubků a jejich manželek. Stěny hrobky jsou vyzdobeny erby, meči, odznaky apod. Posledním pohřbem bylo v roce 1994 uložení urny s ostatky operní pěvkyně Jarmily Novotné (provdaná Daubková) po jejich převozu z New Yorku. Tato urna je s urnou jejího manžela Jiřího Daubka uložena v kapli na oltáři.
K zajištění ostrahy hrobky byl v jejím sousedství u silnice postaven strážní domek pro hlídače. Strážní dům ve stylu lidové architektury má sedlovou střechou s lomenicí, na které je instruktivní heslo „NAPRZED VZADU OCI MEG LEPSI GEST ZDRZ HO, NEZ CHYT HO“. Kolem domku vede další přístupová cesta k hrobce. Autorem projektu parkové úpravy a domu hlídače je rovněž Antonín Wiehl.
Stavebníkem pohřební kaple a hrobky byl Josef Šebestián Daubek, který po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Dolních Vlencích v roce 1882 modernizoval liteňský velkostatek a podporoval hospodářský a kulturní rozvoj regionu. [16] Zadání návrhu kaple s hrobkou renomovanému českému architektovi, sochaři a malíři souvisí s Daubkovým mecenášstvím. Od 80. let pravidelně zval na zámek v Litni a na svůj statek do Brněnce významné umělce generace Národního divadla a podporoval je zadáváním uměleckých zakázek.
Židovský hřbitov
V minulosti v obci také
žila židovská menšina, což dokládá židovský hřbitov, který je
jedním z nejstarších dochovaných v České republice (založen v 17.
století).
Osobnosti
V minulosti v Litni pobývala řada významných osobností:
- Josef Mánes pobýval v obci v roce 1859, portrétoval zde zámeckou rodinu Daubků.
- Quido Mánes provedl dekorativní výzdobu zámeckých prostor.
- František Ženíšek vytvořil v Litni první návrh opony Národního divadla a známý olej „Oldřich a Božena“.
- Svatopluk Čech ve svém díle „Ve stínu lípy“ hovoří o Litni jako o svém domovu.
- Václav Beneš Třebízský – kněz, spisovatel
historické prózy z doby husitské. Nejznámější je jeho dílo „Povídky
karlštejnského havrana“, kde zachycuje historii liteňského okolí.
- Páter František Josef Řezáč – kněz, pedagog a
reformáror českého vězeňství. Byl osobním přítelem Karla Havlíčka
Borovského. V r. 2000 byla po něm pojmenována Základní škola v Litni.
- Josef Jelínek – herec Tylovy kočovné divadelní společnosti a Zollnerovy společnosti. Závěr života prožil u své dcery Jety v Litni.
- Otomar Pravoslav Novák – universitní profesor, paleontolog, žák Joachima Barranda.
- Jarmila Novotná, provdaná Daubková – slavná operní pěvkyně
- Ing. Zdeněk Zdrůbek – autor trilogie Čas nadějí, Svědectví minulosti, Z kronik Podbrdska – shrnul historii Litně a jejího okolí.
Články o naší historii: