Tato překrásná tradice sázení lip začala v Litni a Bělči na podzim roku 1919, kdy byl naší mladé československé republice přesně jeden rok. Starosta našeho městyse Filip Kaštánek vystihl ve svém projevu u příležitosti oslav 100. výročí vzniku naší republiky velice přesně jak význam, tak i historii tohoto zvyku:
"Vážení přátelé, s pokorou přijímám tento úkol, který mi připadl, a jsem poctěn, že mohu pronést pár vět u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Od památné bitvy na Bílé Hoře žili Češi 300 let ve společném státě spolu s Rakušany v Rakousko–Uherské monarchii. Samostatnost a svobodu nám paradoxně přinesl konec jiné války, do té doby největší, kterou lidstvo zažilo, Velké světové války. Zažíváme dnes výročí 100 let samostatné české státnosti. Za těch sto let jsme buď zažili, nebo aspoň slyšeli vyprávět od rodičů a prarodičů, jak různých bylo posledních 100 let. Po euforii ze znovunabyté svobody přišla další a ještě strašnější válka. Tentokrát 2. světová válka a s ní první totalita. Když jsme se po válce užuž nadechovali znovu ke svobodě, zachvátila nás po nacistické totalitě na 41 let totalita komunistická. Posledních 29 let žijeme pokojně a užíváme si svobody a ekonomické prosperity.
Před 99 lety vysadili na oslavu svobody a samostatné české státnosti naši předci zde u studny tyto dvě lípy. Tady v Litni víme celkem o čtyřech. Další rostly před kostelem a u horní studny. Zatímco u horní studny se lípa dožila dnešních dní, lípu před kostelem porazili, chtělo by se říci téměř symbolicky, v roce 1945 ruští vojáci, aby si na jejím dřevě upekli ovci. Zbytek ohořelé lípy můžete vidět v liteňském muzeu naproti kostelu, kde lípa stávala.
V Bělči byl u příležitosti vzniku Československé republiky roku 1919 lipami osázen úsek podél cesty od mlýna až po bývalý hostinec. Z vysázených lip se 99 let dočkaly pouze některé. Nejviditelnější jsou dvě vysoké lípy před bývalým hostincem.
Prosím, ochraňujme svoji svobodu a važme si odkazu našich předků. Abychom nezapomněli, rozhodli jsme se budoucím generacím připomenout 100 let staré události vysazením nových lip, které ponesou poselství svobody a samostatné české státnosti.
Děkuji vám a zvu vás k symbolickému vysazení nových lip."
Poté starosta připevnil mosazné cedulky na dvě lípy svobody před restaurací "U dvora", které byly zasazeny našimi předky skutečně přesně před 99 roky. Tyto cedulky „Stromy republiky“ dokumentují symbolický význam těchto lip i pro nás - Čechy o čtyři generace mladší.
Pro budoucí generace
Celý průvod se pak vydal ke Špejcharu, kde byly po obou stranách šachové figurky se znakem městyse už připraveny díry pro nové lipky. Zasadili je nejen přítomní dospělí, ale také děti, které byly sotva větší než použité lopaty. Idea české sounáležitosti a národní svrchovanosti se tak dostává i k našim nejmladším.
Ceremoniál sázení stromů svobody doprovázel pěvecký sbor pod vedením pana Kruckého. Zazněly krásné české a moravské lidové písně z Berounska, Chodska, jižní i severní Moravy.
Slavnostní shromáždění bylo ukončeno sborovým zpěvem československé hymny, tedy české i slovenské části, která se u nás po rozdělení republiky již nezpívá.
Další lípy republiky pak byly vysázeny ve zbývajícím období do slavnostního výročí dne 28. října 2018 ještě v Litni u nádraží, v Bělči a také v Leči. Statné lípy, naše národní stromy, které skvěle symbolizují naši českou identitu, svobodu a také státní nezávislost, tak budou zcela jistě i za dalších 100 roků zdobit náš veřejný prostor.
Jiří Vodička, zastupitel
