„Byla bych mohla tančit celou noc, ale musela jsem slíbit mamince, která byla velmi přísná, že nepřijdu později než ve dvě hodiny. A tak jsem požádala Jiřího Daubka, aby mne vzal domů. Než jsme se rozloučili, žádal mne o schůzku. Smluvili jsme se na příští neděli odpoledne. Úplně jsem zapomněla, že v ten večer mám premiéru Čarostřelce! Schůzku jsem ale nechtěla odříci, tak jsme jeli nejprve na posvícení do Průhonic, kde jsem v to odpoledne 6. června 1926 dostala velké marcipánové srdce,
a hned pak zase zpět do Prahy, abych nebyla před premiérou příliš unavena. Co všechno člověk může vydržet, když je mladý! Vydrželo i to srdce – měla jsem je uschováno řadu let.
Po pěkném odpoledni, jak správně tušíte, mnoho následovalo. Poprvé
v životě jsem se hluboce zamilovala
a od té chvíle jsem si nepřála nic jiného než býti s Jiřím. Jenomže jsem neměla mnoho času. Čekala mne spousta koncertů a představení v Brně, Olomouci, Bratislavě, Plzni, Hradci Králové, Prostějově i v cizině.“
Do Litně přijela Jarmila Novotná poprvé před Vánoci onoho roku 1926. „Bylo to asi 50 km od Prahy v krásné krajině, obklopeno lesy, rybníky, na velmi plodné půdě,“ napsala. Natrvalo se do Litně přistěhovala po svatbě, která se konala 16. července 1931 v Praze na Malé Straně v kostele Panny Marie pod řetězem.
„Do Litně, našeho bydliště v Československu, jsme přijeli 3. srpna 1931. Jiří byl celý udivený, že už bylo po žních. Byl to výjimečný rok. Jiřího matka pro nás připravila velké přivítání. Vstupní brána byla ozdobena květinami a dívky
a hoši v národních krojích nás přivítali zpěvem.“
Jiřina Novotná popsala pro čtenáře panství: „Náš domov se pozůstával ze dvou oddělených staveb. Starší z nich byl zámek, který vznikl ze starobylé tvrze Valdek,
o níž se píše už v roce 1195. Po tři století zde sídlil rod Buziců. Poloha původní tvrze je dosud patrná. Hlavní hospodářské budovy tvoří obdélníkové nádvoří, které v nejvyšším místě uzavírá panské obydlí. Na zámku se vystřídala řada rytířských a panských rodů. Do roku 1530 Buzici, 1530–1571 Kapounové ze Smiřic, 1571 Budovci z Budova, 1572–1648 Vratislavové z Mitrovic, 1648–1711 hrabata z Bubna, 1712–1728 baroni z Bechyně a Lažan, 1728–1782 znovu hrabata Vratislavové z Mitrovic, 1782–1842 Brechlerové, rytíři z Troskovic, 1842–1850 baroni Puteani a od roku 1852 rytíři Daubkové. Hned vedle zámku se nachází druhá stavba, bývalý panský dům, ve kterém od pradávna bydlívali direktoři a správcové rozlehlého liteňského panství. Dům je zajímavý svou originální fasádou zdobenou štukem
a soškou, která krášlí štít domu. Je pamětihodný i tím, že v letech 1853–56 býval domovem básníka Svatopluka Čecha, jehož otec byl v té době správcem statku. Dům je na památku slavného muže nazýván Čechovna a od roku 1925, dík Jiřímu, ozdoben v průčelí zdiva pamětní deskou.
V naší době tam byly umístěny památky na Svatopluka Čecha, díla, která se vztahují k Litni. V tomto domě bydlili Jiří a jeho starší bratr Josef jako hoši. V zámku žila jejich matka a ostatní členové rodiny, kdykoliv přijeli do Litně. Josef byl už ženat, jeho manželka Olga a děti Marika, Josef, Olga a Alexandra bydleli většinou
v pražském paláci Daubků v Mostecké ulici, ale též v Brněnci na Moravě, kde se Josef staral o mlýny, které byly dalším rodinným majetkem. Když jsme se vzali, Jiří si přál bydleti v tomto barokním domě a drahá moje tchýně ho krásně pro nás připravila. Prožila jsem tam nejkrásnější čas mého života.“
Z knihy Byla jsem šťastná vybrala Markéta Reszczyńská
