městys Liteň - Oficiální web

Jarmila Novotná si romantický zámek v Litni rychle oblíbila. Ráda tady odpočívala po náročných cestách v zahraničí. Zemřela v roce 1994 v New Yorku, pochována je ale spolu s manželem v rodinné hrobce v Litni.

S pobytem Jarmily Novotné v Litni je spojený i vznik oskarového filmu  The Search (Poznamenaní).  Právě v Litni režisér Fred Zinnemann zpěvačku přemluvil, aby se ujala hlavní role v hollywoodském filmu o matce, která po válce hledá svého malého syna. Toho si zahrál tehdy devítiletý Ivan Jandl, který za dojemný a silný výkon získal v roce 1949 Oscara.

Jarmila Novotná se narodila  23. září 1907 v rodině krejčího v Praze. Měla sestru Pavlu. Rodiče vedli obě dcery, Jarmilu i Pavlu k výuce cizích jazyků, lásce k hudbě, divadlu a k výtvarnému vkusu. Touhou Jarmily se stal zpěv na divadelním jevišti.

Rodina Novotných byla velmi aktivní ve Vinohradském Sokole, kde mladá Jarmilka okusila mocné kouzlo divadla. V roce 1922, kdy ji bylo patnáct roků, vystoupila v Pištěkově divadle, Vinohradském divadle a ještě v témže roce zkusila i menší role v Národním divadle.

V létě roku 1923 pořádala Česká obec sokolská na Vyšehradě nezapomenutelné představení pod názvem Nastolení Libušino s Emou Destinnovou. Tehdy si Jarmilin otec dodal odvahy a požádal Emu Destinnovou, zda by si mladou Jarmilku poslechla. Destinnová souhlasila. Ohodnotila ji jako talentovanou a souhlasila s tím, aby se stala její žačkou.

Ema Destinnová a posléze i Hilbert Vávra připravili Jarmilu natolik dobře na dráhu operní pěvkyně, že šéf opery Národního divadla Otakar Ostrčil po upozornění na talentovanou dívku, svěřil Jarmile Novotné roli Mařenky v Prodané nevěstě. První velké vystoupení v Národním divadle v Praze 27. června 1925 skončilo úspěchem. Následovala role Violetty s Otakarem Mařákem. V červenci Jarmila točila i svůj první film – Vyznavači slunce. V roce 1926 byla přijata za řádnou členku opery Národního divadla a zde absolvovala 72 vystoupení.

Po odmítnutí vídeňského angažmá se Novotná rozhodla pro studium v Itálii. Dveře jí do Itálie otevřela švagrová prezidenta T. G. Masaryka. Prezident zprostředkoval Novotné cestu do Londýna, a poté i studium u mistra Piccoliho v Miláně. Důležité kontakty a zázemí v Anglii po léta zprostředkovával Jarmile Novotné Jan Masaryk (v té době velvyslanec ČSR v Anglii). 2. srpna 1928 Novotná debutovala ve veronské Aréně v Itálii. Její pojetí role Gildy bylo dobovým tiskem označeno za triumfální. Z mnoha nabídek na operní angažmá si zvolila Berlín. Tím částečně následovala dráhu Emy Destinnové.

Pokračování berlínského angažmá nemělo dlouhého trvání. Před nastupujícím fašismem poprvé Jarmila utíká do Vídně, kde spolupracovala s Franzem Lehárem. Zde vystupovala v jeho světoznámých operetách. Ale také ve filmech. Dusnou předválečnou atmosféru nemohly rozptýlit ani její pěvecké úspěchy v Paříži, Salcburku a Praze. Klíčovou příležitostí pro ni byla spolupráce se světoznámým a vlivným dirigentem Arturem Toscaninim. Dne 11. března 1938 utíká před rozpínajícím se fašismem podruhé. Ten se nezastavil ani před branami Československa.

V tomto pohnutém období se jí v září roku 1938 narodil syn Jiří.

Po zotavení splnila sobě i Národnímu divadlu v Praze poslední sen – Rusalku (27. ledna 1939) a symbolicky se rozloučila s Prahou i Evropou a na přímluvu dirigenta Artura Toscaniniho byla přijata do Metropolitní opery v New Yorku. Její loď dorazila do Ameriky 15. března 1939, v den kdy nacistická vojska obsadila Prahu.

Bylo ji dvaatřicet, když v USA začínala uplně znovu. Dvéře do rozhodujících společenských kruhů otevíral rychleji šlechtický titul „barona“, jejího manžela – Jiřího Daubka. Při jejím vystoupení v Dallasu píše místní deník Times: „Nezapomenutlným byl závěr večera, kdy štíhlá kráska Jarmila, stojící zpříma se vztyčenou hlavou zpívala národní hymnu své zpustošené země a celé publikum s bouřlivým potleskem povstalo.“

Do Metropolitní opery Jarmilu Novotnou uvedl a prosazoval slavný dirigent Arturo Toscanini. Následovaly další role a další úspěchy po Spojených státech i celé Americe. Zvláště její Violetta byla nepřekonatelná. Zbytek její kariery byl v Americe především provázen spoluprací s Toscaninim, který Jarmilu prosazoval.

Po ustavení exilové vlády v Londýně se Jarmila Novotná jednoznačně přihlásila k podpoře úsilí našich občanů o osvobození vlasti. Její Lidické písně za klavírního doprovodu Jana Masaryka se staly nejen posilou a podporou lidí doma ve vlasti, ale i nadčasovou legendou.

23. června 1947 poprvé po válce slyšeli Pražané její Prodanou nevěstu v Národním divadle. 3. července 1947 následoval koncert ve Smetanově síni a v srpnu natáčení filmu Poznamenaní ( poutavé drama o ztracených evropských dětech bylo citovou reflexí války).

Začátek roku 1948 zastihl Jarmilu Novotnou opět v New Yorku. Zde se dozvěděla o záhadné smrti svého přítele Jana Masaryka ( ministra zahraničí ČSR).

Rodinné sídlo – zámek v Litni obsadila a užívala Rudá armáda, došlo k naprosté devastaci zámku. Bylo odvezeno vše, co se odvézt dalo.

V červnu 1948 odjíždí Jarmila Novotná do Paříže a následně do New Yorku za sérií dalších úspěšných amerických sezon.S americkými posluchači se Jarmila Novotná definitivně rozloučila v červenci 1956 při Figarově svatbě v Cincinnati rolí Cherubína.

Po skončení operní kariéry se věnovala neméně úspěšně přednáškové činnosti, muzikálům, filmovým rolím, činohře i televizním inscenacím. Ještě neoslavila své padesátiny a uprostřed své třicáté profesionální operní sezony, po 193 vystoupeních v Mertopolitní opeře v New Yorku, dala předost péči o vážně nemocného manžela.

 Umění odejít tak dokázala mnohem dříve, než k němu nastaly umělecké důvody. Na koncertní podia se vracela již jen příležitostně.

  

V roce 1958 s manželem Jiřím zakoupili dům ve Vídni, kde žili až do Jiřího smrti v roce 1981.

Československé úřady nepovolily Jarmile Novotné ani účast na pohřbu vlastní matky. Svoji milovanou vlast dostala povolení navštívit po mnoha letech až v roce 1972. Svým dvěma dětem (Jarmile a Jiřímu) mohla ukázat Prahu až v roce 1976. Její návrat do Prahy v roce 1983 byl ve znamení vřelého přijetí, které ji připravili návštěvníci Divadla hudby.

Po smrti manžela Jiřího se Jarmila Novotná vrátila zpět do New Yorku k dceři. Zde se jí dostalo nejvyšších poct a poslední roky strávila obklopena řadou přátel.

Veřejného uznání ve vlasti se dočkala až po roce 1989, teprve tehdy obdržela čestné občanství své rodné Prahy, čestné členství Státní opery Praha a řád T. G. Masaryka.  V roce 1991 byla přijata na Pražském hradě prezidentem Václavem Havlem, vystupovala v televizi, rozhlase, absolvovala autogramiády a besedy, byla přijata i na půdě Akademie věd.

Jarmila Novotná zemřela 9. února 1994 v New Yorku, a je pochována v rodinné hrobce rodiny Daubkových v Litni.

Její jméno nese planetka číslo – 5897 - objevená českým astronomem doktorem A. Mrkosem na hvězdárně v Kleti.