Absolvoval jsem několik webinářů a dvě konference na toto téma. Od počátku jsem měl neodbytný pocit něčeho velmi komplikovaného, co navíc není vedeno snahou o lepší život nás všech. Celou problematikou se táhne jako červená nit obrovský byznys s odpadky.
Fakta
Pro lepší pochopení je třeba si hned na začátku říci několik daných faktů. Za prvé třídit musíme, protože odpadu produkujeme nesmyslně moc a nejde všechno zahrabat do země. Za druhé: třídění (aspoň zatím) pro nás není ekonomicky výhodné. Pracujeme však na tom, aby se to zlepšilo. Berme to tak, že za ohleduplnější chování k přírodě si musíme připlatit. A to proto, že třídírny zaměstnávají lidi, kteří dostávají mzdu, a proto, že odpady, zvláště pak plasty, nejsou tou úžasnou surovinou, jak se nám snaží namluvit vládní činitelé. Za třetí: daně uvalené na skládkování postupně zdražují tento způsob likvidace. Za čtvrté: nemáme ve své blízkosti žádnou spalovnu, kterou může využít Praha nebo Jihomoravský kraj s Brnem, kde se také inspirujeme. Převážet odpadky do plánované spalovny v Mělníce bude i tak drahé díky vzdálenosti a určitě to není vstřícné k životnímu prostředí.
Zákon nám dává možnost vyprodukovat 200 kg SKO na obyvatele za rok. My v Litni máme 452 kg na obyvatele. Všechno nad 200 kg budeme platit v zákonem zvýšené výši. Aby dopad do našich peněženek byl co nejmenší, je třeba vyloučit z našich popelnic zejména bio: všechny rostlinné zbytky, žádná tráva, slupky od brambor, jablek, zbytky zeleniny atd.
Co můžeme udělat my sami?
Každý by měl přemýšlet zejména o plastech a nekupovat nápoje v plastu. Každý pivař ví, že pivo ze skla je lepší než z plastu. Což platí i o limonádách. Vodu máme výbornou, a tak na perlivou vodu je lepší koupit výrobník sodovky (např. známý jako Soda Stream). Mléko lze v našem okolí koupit přímo od farmářů ať už v Hatích nebo Bělči. My jsme začali na toto mléko používat 2l skleněné lahve od vína a doma mléko svaříme a horké nalijeme do skleněných lahví (prodává se jako Selské mléko např.) od mléka. Takto ošetřené mléko nalité horké do sklenic se zavaří podobně jako džemy a vydrží bez problémů 4 dny v lednici.
Druhou zásadní složkou směsného komunálního odpadu (SKO) je bioodpad. Naším cílem je úplně vyloučit bioodpad ze SKO. Protože je likvidace bioodpadu o 4/5 levnější (místo 2.526,-/tuna jen 507,-Kč/tuna) a navíc se nepočítá do kvóty celkového množství odpadu. Bio tvoří až 50 % SKO. Tohle můžeme udělat sami a hned.
Co není komunální odpad?
Pneumatiky, elektrospotřebiče a stavební odpad. Žádná z těchto složek nepatří ani do SKO ani do velkoobjemového odpadu a není součástí odpadu, jehož likvidaci zajišťují obce. Pneumatiky a elektro můžete odevzdávat zdarma. Pneu v Litni v Pneuservisu Hlinka a v našem okolí nejblíže na Korně a Svinařích. Na webu najdete kompletní síť sběrných míst. Elektro lze zdarma odevzdat liteňským hasičům nebo na sběrném dvoře v Řevnicích (6 km) či Berouně (15 km). Využít lze i toho, že všichni velcí prodejci jsou povinni odebrat při koupi nového ten starý elektrospotřebič. Za likvidaci stavebního odpadu musí každý sám zaplatit na sběrném dvoře.
Stavební suť je těžká, a pokud ji budeme dávat do SKO, bude to zvedat naše množství odpadu na hlavu a o to víc budeme všichni platit. A to tak, že zcela zbytečně. Prosíme, nedělejte to, nevyplatí se to. Likvidace samotné suti je levnější než jako SKO.
Co pro Vás udělá městys?
Zpracovali jsme strategii a tu jsme obhájili před Ministerstvem životního prostředí a dostali jsme na řešení této problematiky dotaci 1.247.096,24 Kč. Připravujeme vypsání výběrového řízení na nákup nádob na plasty (žlutá popelnice 240 l) a na bioodpad (hnědá popelnice 240 l nebo kompostér). Cílem je zavést tzv. systém Door To Door, což znamená, že každý má svoje vlastní popelnice co nejblíže u svých vlastních dveří. Zároveň bude mít každá popelnice čip, díky němuž budeme sledovat celkové množství odpadu v Litni. Všude, kde podobná opatření udělali, snížili celkové množství odpadu. A to proto, že už jim nešlo jen tak nějaký odpad připsat, protože věděli, kolik odpadu pochází právě od nich.
Zároveň hledáme řešení na straně svozu. Proto jsme se zúčastnili schůzky obcí sdružených do svazku Dolní Berounka spolu s obcemi Mníšecka. Cíl je ambiciózní: založení vlastní svozovky a tím získání úplné kontroly nad náklady za likvidaci komunálního odpadu, a to jak tříděného, tak netříděného. Městys Liteň se k tomuto záměru přihlásil a bude se na realizaci podílet.
Proto Vás v dohledné době oslovíme s dotazníkem (nejraději bychom udělali společné setkání, které kvůli současným opatřením stále odkládáme – obáváme se, že společnou diskuzi lze jen těžko nahradit), v němž budeme chtít zjistit podíl bio popelnic a kompostérů. Uvažujeme o tom, že pro ty, kteří mají svůj kompost z planěk na zahradě, bude možnost volby nové popelnice 240 l na směsný odpad. Předpokládáme prodloužení intervalu svozu všech složek. Při důsledném třídění se ukazuje, že popelnice na SKO musí vystačit minimálně na měsíc. My však zpočátku zvolíme interval 14 dní, který v provozu vyhodnotíme.
Ničeho se, prosím, neobávejte. Cílem je úspora Vašich / našich společných financí a větší komfort pro všechny i větší pořádek kolem kontejnerů. Pracujeme na tom 3 roky, diskutujeme s jinými obcemi a inspirujeme se u obcí na jihu Moravy a Hané, kde už jim stejný model funguje.
Filip Kaštánek, starosta Litně pro Naše noviny
