Orientační nabídka


Znak městyse Městys Liteň (odkaz na titulní stránku) 

městys Liteň - Oficiální web


Menu

tady žili a tvořili Jarmila Novotná a Svatopluk Čech

Cesta: Titulní stránka > Městys Liteň > Osobnosti > Otomar Novák

Otomar Novák

Liteň je spojena se jménem jednoho z nejvýznamnější českých paleontologů Otomarem Pravoslavem Novákem. Jediný přímý žák slavného Joachima Barranda zemřel 28. července 1892 v Litni, kde pobýval u své sestry Růženy Wiltrové, manželky ředitele liteňské školy. V budově liteňské školy také zemřel. Bylo mu pouhých 41 let.
Otomar Novák
 

 
 
 V liteňské matriční knize můžeme číst příčinu jeho předčasné smrti: tuberkulóza. K jejímu rozvinutí určitě přispělo jeho fanatické zaujetí pro vědu. Bylo ovšem také důvodem, proč si ho vybral za pokračovatele svého díla francouzský paleontolog Joachim Barrande. Ten objevil ve středních Čechách naprostou náhodou jako stavební inženýr nejbohatší naleziště trilobitů na světě.

Jeden ze zakladatelů Národního muzea v Praze hrabě Kašpar Šternberk ho totiž požádal o posouzení možnosti stavby koněspřežné železniční trati údolím Berounky a přes uhelné pánve u Radnic do Plzně. Tento plán se nakonec kvůli nedostatku financí nerealizoval, ale uskutečněné práce francouzskému inženýrovi odhalily velmi bohatá naleziště zkamenělin (zejména trilobitů) zejména u Skryjí a Týřovic. Tak našel Barrande v Čechách doživotní objekt svého badatelského zájmu, ke kterému ho inspirovalo dílo The Silurian System Rodericka Murchisona z roku 1839.

Barrande poté mapoval území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře. Pohyboval se především v okolí Prahy směrem k Berounu, případně dále směrem k Rakovníku či k Příbrami. Občasné exkurze podnikal také na jiná místa v celé Evropě. O průzkumech si vedl podrobné zápisky, v nichž zaznamenával i skalníky, kteří mu nosili nálezy a brali za to plat (nejprve týdenní, posléze od kusu). Naučil se česky a svoji znalost češtiny promítl také do názvů některých druhů trilobitů (například Babinka podle matky Jana Nerudy, která byla v Praze jeho první hospodyní). Ještě jako osmdesátník fáral za zkamenělinami do dolu.

Pokračovatel Barrandova díla

V roce 1883 podlehl zápalu plic a ve své závěti odkázal muzeu v Praze (dnes Národní muzeum) statisíce zkamenělin i svoji knihovnu včetně rukopisů a určil Otomara Nováka za jednoho ze dvou vědců, kteří měli dokončit jeho rozsáhlé dílo o českých prvohorních zkamenělichách. Novák měl dokončit korály, graptolity a mechovky, W. H. Waagen pak sestavit spis o „koloniích“ a připravit k tisku svazky určené plžům a ostnokožcům. Novák měl také uspořádat a sepsat Barrandovu sbírku, která byla uložena v několika pokojích Barrandova bytu v Praze na Újezdě.

Kresba Otomara NovákaOtomar Novák zkamenělinám propadl jako student díky svému strýci Karlu Feist-mantelovi, významnému geologovi, který se zkoumal pravěké horniny středních Čech. Narodil se 16. listopadu 1851 v Hradci Králové a s Barrandem se setkal jako třiadvacetiletý asistent profesora Friče v Muzeu Království českého (dnešním Národním muzeu). Barrande si všiml, že Novák své kolegy převyšuje nejen až fanatickým zaujetím pro paleontologii, ale i pracovním nasazením, rozhledem a jazykovými schopnostmi. Určitě mu zalichotilo i to, že se Novák dokonale orientoval v jeho díle a v odborných diskusích se stavěl na jeho stranu.

Novák byl také zručný kreslíř (viz obrázek), podílel se na Fričových terénních výzkumech a přisuzuje se mu také autorství některých kreseb ve Fričových dílech. Seznámení a spolupráce s Barrandem Otomaru Novákovi pomohly v jeho svízelné finanční situaci. Jediným zdrojem jeho příjmů byl nevelký asistentský plat, který padl na odborné publikace a nákladné litografické tabule. Novák si ze svého platil i výzkumné cesty do zahraničí.

Zaujetí prací a život na hranici bídy začaly přinášet trpké plody. Novákovi se rozpadlo manželství a začal se horšit jeho zdravotní stav. Barrande ještě před svou smrtí Nováka přesvědčil k získání doktorátu, který by mu zajistil lépe placené místo. Jak můžeme číst ve stati Josefa Kořenského ve Sborníku Smíchovsko a Zbraslavsko (1899): „Doléhal na něho slovy důtklivými a vyjadřoval se o doktorátu v ten smysl, že jest branou, kterou se vchází do nového života. Novák konečně byl za doktora povýšen, a Barrande byl jediným hostem při jeho promoci.“

Poslední útočiště u sestry v Litni

Ke zlepšení Novákovy finanční situace ovšem došlo až 1. srpna 1888, kdy ho císař konečně jmenoval řádným profesorem geologie a paleontologie na pražské univerzitě. Profesorského platu si ale Novák dlouho neužil kvůli postupující tuberkulóze. Rozhodl se s ní bojovat léčbou ve slunné Itálii, kam odjel na začátku podzimu roku 1891.

Koncem března 1892 se ale vrací do vlasti v ještě horším stavu. Stěhuje se ke své sestře Růženě a švagrovi Janovi Wiltovým do Litně. Doufá, že pobyt ve „zdravém kraji“ mu ještě může pomoci. Uléhá v přízemní obytné místnosti školy u kostela, nedaleko Barrandových a svých devonských lokalit – Koněprus, Měňan, Tobolky, Karlštejna. Ošetřuje ho matka i obě sestry, Růžena a Běla. Dne 28. července 1892 umírá.

Novákův švagr Jan Wilt, řídící učitel v Litni, zapsal do pamětní knihy školy: „…velmi skvělý pohřeb zesnulého, jehož súčastnilo se mnoho professorů, učenců a učitelů vůkolních konal se dne 31. července 1892, a tělesná schránka jeho uložena na místním hřbitově k věčnému odpočinku.“

 
Zodpovídá: Úřad Městyse Liteň
Vytvořeno / změněno: 27.7.2020 / 27.7.2020
 

 

Kontakt

Městys Liteň
Náměstí 71
267 27 Liteň

Tel.: 311 684 121
E-mail: podatelna@mestysliten.cz
IČO: 00233501
ID datové schránky: rgnb7me

Odkazy v zápatí

 

Úřední hodiny

  • Po 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Út zavřeno
  • St 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Čt zavřeno
  • zavřeno

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Informace v patě

web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®