Do Litně přišel jako šestiletý, v početné rodině hospodářského správce liteňského panství Františka Jaroslava Čecha. Poznal zde mnoho lidí, věcí a událostí, ale nejvíce mu učarovala lípa na prostranství mezi kostelem a farou, že do jejího stínu "větví kolébavých" umístil děj svého básnického obrazu, který s vděkem přijal celý národ a který se stal útěchy ve zlých dobách.
Do kraje, odkud ho "samo dětství to z dálky volá", přišel ještě jednou na sklonku života. Přišel prostý a nepoznaný, aby načerpal poslední sílu k životu v místech, kde začal poznávat svět.
Liteň na svého básníka nezapomněla. V roce 1896 u příležitosti jeho
50. narozenin ho obení zastupitelstvo městyse jednohlasně jmenovalo svým
čestným občanem. 5. června 1938 byl v Litni slavnostně odhalen jeho
pomník, v těsné blízkosti "jeho" lípy.
Český básník a spisovatel Svatopluk Čech se narodil roku 1846 v Ostředku u Benešova. Vystudoval gymnázium v Praze a poté práva. Po studiích se věnoval právnické praxi. V roce 1879 právo opustil a začal se věnovat psaní. Působil ve Světozoru, Lumíru, Národních listech a Květech, které pomáhal založit.
Patřil mezi uznávané autory, ve svých básních používal rétorický styl a alegorické obrazy. Nejdříve psal díla epická s historickými, politickými a sociálními tématy, později psal sbírky politické a sociální lyriky. Jeho prózu tvoří především povídky, humoresky, arabesky a romány.
Svatopluk Čech několikrát vycestoval do ciziny - na Kavkaz a do Dánska. Z těchto cest čerpal náměsty pro svá díla. Byl samotář, raději psal než komunikoval. Pro své přátele byl příliš jemným člověkem. Byl českým vlastencem, proto v jeho tvorbě najdeme politizující tendence na podporu češství. Patřil do literární skupiny ruchovců. V roce 1895 odešel do ústraní, pal drobné hořké básně. Měl ovšem respekt mezi mladšími autory.
V Litni žil pouze čtyři roky (21. únor 1846 – 23. únor 1908), zde se inspiroval pro svou básnickou sbíku Ve stínu lípy.
Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec byl od 1. 5. 1852 do 31. 3. 1856 správcem liteňského panství u Josefa Františka Doubka. Žili v budově naproti zámku, která je proto nazývána Čechovna.
Básníkova dětská léta prožitá v domě připomíná jeho pamětní deska s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. Její odhalení 29. 6. 1925 se stalo velkou národní manifestací.
Lípa Svatopluka ČechaStávala nedaleko kostela, obrovská, s hustou korunou, a pod se scházeli sousedé a povídali si. Byla kulturním místem mezi hospodou a kostelem.
Vlivem nesprávně vedené kanalizace v roce 1914 byly lípě přesekány kořeny, roku 1919 proto proschla a byla prořezána. 21. srpna 1941 po velkém dešti spadla, její torzo se nachází v liteňském muzeu. Na jejím místě byla zasazena jiná lípa, ale vždy po pár letech uschla. Až lípa zasazená na jaře 1958 roste dodnes.
